Čísla jedné barvy

Kód webových stránek a kreslicích programů. Za mřížkou tři dvojice: červená, zelená, modrá, od 00 (nic) do FF (nejvíc); 80 je v půlce čísel (i když obrazovka tam vysílá jen pětinu světla). Změňte jednu dvojici: změní se jen jedno ze tří světel (viz RGB).

Zkuste: Nahraďte první dvojici za FF: hnědá se změní v jasně červenou. Napište 808080: středně šedá.

Stejná čísla jako v hex kódu, od 0 do 255. Jsou to světla, která se sčítají: čím vyšší číslo, tím světlejší barva. Tři stejná čísla dávají šedou. Na obrazovce dá červená + zelená žlutou; s tubami hnědou.

Zkuste: Zvyšte G na 150: hnědá zežloutne do žlutozelené. Zvyšte všechna tři o 100: zesvětlí a zbledne, k narůžovělé béžové.

H je odstín, úhel na barevném kruhu: 0 červená, 120 zelená, 240 modrá. S říká, jak daleko je barva od šedé: na 0 zbude jen šedá. L jde od černé (0) k bílé (100), nejčistší barva je na 50. Jenže L lže: při stejném čísle vypadá žlutá mnohem světlejší než modrá.

Zkuste: Nastavte H na 60 (žlutá), pak na 240 (modrá), a L nechte být: světlost 1–10 klesne z 5 na 2.

Čtyři inkousty tiskárny, od 0 do 100 %. Nanesené na bílý papír světlo ubírají: azurová ubírá červenou, purpurová zelenou, žlutá modrou. K, černá, ztmaví všechno. Je to jednoduchý výpočet, který nezná vaši tiskárnu ani její papír.

Zkuste: Nastavte Y na 100, M na 50 a K na 0: oranžová. Vraťte K na 40: zakalí se jako zemitá barva.

L* je světlost, od 0 (černá) do 100 (bílá). a* jde od zelené (záporné) k červené (kladné), b* od modré (záporné) ke žluté (kladné). a* a b* na nule: šedá. Tímto jazykem mluví vzorníky barev a přístroje na měření barvy (spektrofotometry).

Zkuste: Zvyšte L* na 60 a b* na 60: okr. Pak posuňte a* na 100: tato čísla přesahují možnosti obrazovky a zpráva vám to řekne.

L je světlost, od 0 (černá) do 1 (bílá). C je chroma, tedy jak sytá barva je (to, čemu lekce říkají sytost): 0 šedá, 0,1 zemitá barva, 0,2 kadmium. h je odstín ve stupních, úhel na mapě. Dvě barvy se stejným L vypadají zhruba stejně světlé (velmi sytá barva vypadá o něco světlejší). Tubomix počítá své směsi se světlem, vlnovou délku po vlnové délce (Kubelka–Munk), a pak je umístí na tuto mapu; z receptů nejbližších hledané barvě (viz ΔE) si ponechá ten, který nejlépe odpustí nepřesné odměření.

Zkuste: Zvyšte L na 0,6 a C na 0,2: zemitá barva se změní v kadmiovou červeň. Otočte h až na 90: tečka sklouzne ke žluté a při této chromě už obrazovka nestačí.